Poprvé

O mém prvním skoronákupu Marejky.Den se sešel se dnem, rok s rokem. Ve svém životě jsem vystřídal několik značek, ale vždy zůstal věrný a snad i zůstanu. Stávající kousek, Tipo 1,4 DGT koupené jen, než se najde něco lepšího, začíná po pěti letech zmrzání před domem pomalu chřadnout a jelikož se blíží STK, jejíž absolvování by s sebou neslo nejspíše zdvojnásobení hodnoty vozidla, začal jsem se porůznu v uplynulé době koukat po novém.

Otec v 99. koupil novou Mareu 1,6 v téměř základní výbavě a jelikož poslední dobou sleduji, že tímto autem najezdím víc, než tím vlastním, rozhodl jsem se pro něj též. Se sto koníky jsem spokojen, nicméně chtěl jsem se trošku rozšoupnout a protože nenajezdíme příliš, ani vyšší spotřeba by netlačila. Cíl byl tedy jasný, novější pětiválcový dvoulitr.

Nedávno se poštěstilo. Na tipcars.com se po zadání klíčů omezující výběr (Fiat, Marea, r.v. od 99) na druhém místě objevila dvoulitrová verze za necelých 70kKč stojící v bazaru v Novém Jičíně. Sice v bílé barvě, ale lepší než nic. Ve středu (30.1.8) jsem ještě volal do bazaru, že se na ni v pátek přijedu podívat, jestli je ještě v nabídce. Byl jsem ubezpečen, že se bude líbit, že "je to krásné auto". Na pátek jsem tedy naplánoval výlet do Ostravy spojený s nákupy a kontrolou tohoto skvostu.

1.2.8 něco po desáté hodině přirážíme na místo. Již vnější ohledání je docela síla. Auto již na první pohled přelakované (včetně klik a všech plastů). Na klikách a náraznících v místech ťukanů dost praská. Přední kapota (již dle fotek) nesedí souměrně.

Vyzýváme bazarmistra k otevření auta a druhému kolu ohledávání. Ubezpečuje nás, že neví o žádných vadách a auto je ve stoprocentním stavu. První chybka, chybí rádio. V nabídce ale je, takže se optáváme, kde že. On bazarmistr neví, napsal tam, co mu nadiktovali. Nechápeme sice, proč nešlo ani ten papír, co je za palubkou, opravit, ale budiž. Interiér relativně zachovalý, i když je vidět, že se s tím původní majitel nesral. Rýhy kolem kliky na straně řidiče se dají přisoudit jedině jeho vlkodlačímu původu. Sedačky neprosezené, plně funkční. Ovládání rádia z volantu poměrně vychozené, jeden spínač necvaká, nedá se říct, jestli bude fungovat. Měříme lak auta a zjišťujeme to co bylo jasné od začátku. Tloušťka vrstvy laku je 50-200 mikronů (originál má mít 90-140, většina povrchu 110-120).

Fáze číslo tři, klíč do zapalování. Až na indikaci zaplých světel vše funguje jak má. Elektrická okna v pořádku, stejně tak nastavení zrcátek i jejich vyhřívání. Počitadlo ukazuje 96kkm, což není nereálný údaj. Otcova má 106 a např. opotřebení pedálů je vyšší. Ty ale mohly být měněny.

Fáze další, start. V motoru to zachroustá a, ani po sekundě kroucení startéru, nenaběhne. Na druhý pokus je to již lepší. Motor ale nejde do otáček, navíc začíná hlučet, jede přinejlepším na čtyři válce (odhadoval bych to spíš na tři). Každé stlačení plynu je provázeno hlukem, propadem otáček o pár stovek a, teprve s půlsekundovým zpožděním, pomalým nárůstem. Sportovnímu zvuku otcové 1,6ky se nemůže rovnat, spíš teda za takový zvuk by se styděl i diesel od VW. Brzdový pedál nejde stlačit vůbec.

Vytahuji se z auta a ptám se bazarzmrda, jestli si tak představuje auto bez závad. Odvětí jen, že 'stav odpovídá ceně a co jsem jako čekal'. Následně přechází do ofensivy a vyčítá nám, že 'když jsme věděli, že se v tom budem pitvat, měli jsme si objednat detailní prohlídku v nedalekém oficiálním servisu Fiat, kde by nám udělali i diagnostiku motoru'. Ani jeden z nás se neměl sílu dál hádat, navíc k tomu již nebyl důvod. Kdyby byl problém jen ve svíčkách, ty vymění pomalu i účetní a auto by tak mohlo ukázat co umí. Na projížďku nebyl důvod jej brát, dvakrát zdechlo i na volnoběh.

Detailistického kamaráda, který mi dělal celou dobu technického poradce rýpajícího naprosto do všeho (spoustu věcí bych totiž byl schopen odpustit), již nevydržel a shrnul bazarníkovi prakticky všechno do jedné věty. Čekal jsem fyzické napadení či střelbu, ten slovní ofens bylo něco, co jsem v životě ve svém životě nezažil. Zmrd přikročil k autu, vytáhl klíče ze zapalování, zamkl a beze slova zmizel ve své chajdě. A pokud neumřel hlady, žije tam dodnes.

Nasedli jsme do té naší, provokativně jsem několikrát dostal otáčky k omezovači a o milimetr vzorku později jsme odlétli směrem ku Ostravě. :) Zase bohatší o novou zkušenost.